Žili jsme na jižní Moravě, rodiče, sestra a bratr a já. Bratr pracoval jako řidič kamionu. Nevydržel to. Jednoho dne se s kamionem rozjel proti drátům. Rozstřílela ho pohraniční stráž.

V roce 1970 mi byly 4 roky. Maminka mě odvedla do školky.

Tatínek se poprvé pokusil utéct ve 49. roce. Nepovedlo se. Zavřeli ho. Podruhé se dostal až do Lipska, ale vrátili ho. Někdo ho udal. Jako recidivistu ho zavřeli na delší dobu. Po výkonu trestu ho ještě jako politicky nespolehlivého odeslali do Jáchymova na uran. A přitom byl velmi vzdělaným člověkem, uměl jazyky a vystudoval obchod.

Můj muž byl poté, co v mládí ještě jako kněz katolické církve přečetl z kazatelny Pastýřský list, odsouzen do pracovního tábora do Jáchymova. V cele bylo šest postelí, na kterých spalo dvanáct lidí. Vodu neměli, jen splachovací záchod. Ale chlapi se vycvičili, že v jednom čase vykonávali potřebu, aby pak umyli záchod a z něj pak brali vodu. Všude...